Jdi na obsah Jdi na menu
 


Uzavřená osobnost

16. 2. 2009

Uzavřená osobnost

Uzavřená(schizoidní)osobnost patří k nejsložitějším a nejobtížněji pochopitelným.Sám pojem uzavřenosti je v tomto případě víceznačný.Snažíme se jím obecně vystihnout nejnápadnější rys této osobnosti,který má velkou diagnostickou cenu.

Uzavřené osobnosti se především často málo stýkají s lidmi.Nápadní jsou osaměle žijící podivíni bez přátel,společnosti,životního partnera,vyhýbající se lidem.Ale samozřejmě takový extrémní obraz uzavřenosti,hraničí s osamělostí,nevyčerpává plně uzavřenost těchto schizoidních osobností.

U některých zajišťujeme naopak zdánlivě dostatek společenských kontaktů.Ale právě ve společnosti bývají tito lidé velice nápadní,protože nedovedou zapadnout do prostředí,ve kterém jsou,nedovedou se účastnit rozhovoru a to především na začátku,jindy prakticky trvale.Takoví podivíni osamělí uprostřed společnosti dovedou někdy překvapit náhlým vmísením se do rozhovoru,jestliže se ozve nějaký blízký ton,který jim dovolí začlenění.

Nebo se začlení rušivě.Ale existují i takoví,kteří dovedou navazovat velmi dobrý slovní kontakt a jsou dokonce velice obratní,protože včas poznali svůj nedostatek a vycvičili se v rozhovoru,který pak působí rutinovaným dojmem.

Ale všechny tyto osobnosti,ať s jakýmkoli stupněm uzavřenosti,mají velkou potřebu samoty,kterou nutně potřebují pro své zotavení.Jakákoliv forma lidského setkání je přece jen velikou zátěží pro tuto osobnost a to i u těch,kteří jsou dobře vycvičeni ve styku s ostatními lidmi.

Jak tuto uzavřenou osobnost rozeznat?

Jistěže je to obtížné.Jako vždy,když máme poznat něco,co ovládá lidské nitro a není patrno na povrchu.Vnitřně zůstává taková osobnost bez kontaktu.

Na druhé straně je někdy paradoxní,když slyšíme,jak se schizoidní osobnost svěřuje zcela neznámému člověku.Uzavřená osobnost samozřejmě kontakt potřebuje a to kontakt hluboký,pokud je v ní ještě něco zdravého.

Potřebuje sdělení i pochopení a zvláštní druh porozumění.

Výraz uzavřenost nebo osamělost je však příliš úzký.Uzavřená osobnost je narušena hlouběji.Její nitro je odtrženo od skutečnosti,od ostatního světa.Schází interakce se skutečností,není schopna nalézt své místo mezi ostatními a vůbec v ostatním světě.Takoví člověk se stále cítí vnitřně cizincem.A proto si vytváří stále svůj vlastní svět.

Co je vnitřní svět a jaký je u schizoida?

Každý člověk někdy sní.I snění však bývá v určitém vztahu ke skutečnosti,ať jako přání,touha,potřeba naplnění.Má tedy vlastně většina snění tendenci návratu ke skutečnosti.

Zde je vnitřní svět nutným únikem z vnějšího světa a jeho náhradou.Je to bohatý svět fantazie,zvláštních prožitků izolovaných a vzdálených od skutečného života.Bývá to svět originální a podivínský zároveň,plný rozporů.

Projevuje se zde tendence k abstraktním úvahám,filozofování atd.

Odtržení od skutečnosti a nemožnost reálného zařazení se projevuje často i v motorické oblasti naprostou nepraktičností a nemotorností.

Často je možno pozorovat již zvláštní druh chůze,ze které vyzařuje cosi neharmonického,trhavého,neobratného.

Je samozřejmé,že trpí iniciativa a koncentrace,neboť nejde popřít existenci vnějšího světa,jediné záštity a útočiště před nesnesitelnými požadavky nepochopitelného okolí.Ale podněty z vnějšího světa stejně doléhají,i když se jim schizoida sebevíce vyhýbá.Mnoho z nich působí znovu a znovu zraňujícím způsobem,takže takový člověk se stále více stahuje do sebe.

Jeho odtržení od skutečnosti vytváří jakýsi obranný krunýř,ale zároveň znemožňuje aktivní obranu.Uzavřené osobnosti se vyznačují zvláštní křehkostí vůči některým,pro ně až specifickým vlivům a lze z toho i usuzovat,že mnohdy jde o lidi,kteří měli původně velmi dobrý kontakt se skutečností,by byli nadáni určitou bezprostředností,avšak nadměrná křehkost vedla k hlubokým vnitřním konfliktům,které byli prožity jako katastrofa a vedly ke změně postoje,ke střehu,ale především k odvratu od okolí a úniku do nitra.

Takto vylíčený obraz působí jistou ztrnulostí.A tyto osobnosti skutečně mají v sobě něco ztrnulého,nedynamického,vyřazeného a obtížně se zařazujícího navenek a zároveň mnohdy nesmírně bohatý vnitřní život.

Mnozí schizoida nepečují o svůj oděv,nevšímají si vnějšího světa a jsou podivíny již pro svůj úbor.Není jejich úmyslem budit pozornost.Zanedbávají svůj zevnějšek,protože jsou zaujati svým nitrem.

Extrémní případy končí jako vagabundi.Smysl pro humor schizoidi mívají a je to milý humor,opravdový,prostý jakýchkoliv zlých úmyslů.

Porozumět takové osobnosti je nesmírně těžké.

Takhle si stěžuje manželka nemocného,že ji muž nemá ráda a nedává ji najevo své city.Přitom jde o vztah nesmírně hluboký z jeho strany.Když ho žena opustí,dochází ke zpustnutí a k sebevraždě.Proto mohou mít pro tyto osobnosti tragické následky náhodně navazované vztahy s lehkomyslnými,povrchními,atraktivními lidmi,kteří dovedou velmi dobře,ale formálně vystihnout,co druhý potřebuje,sami ale neopětují citový vztah.

Někteří lidé mají dokonce touhu,obejmout něco tak bezmocného,jako je schizoidní osobnost.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA